3) Starověký Řím
3) Starověký Řím
- Principát - forma vlády, císař sám sebe považuje za prvního občana a senátora ve státě, začal r. 27 př. Kr. - Octavian přijal jméno Augustus (= vznešený, božský) a rozdělil si se senátem moc nad provinciemi, prolínaly se principy císařství i republiky
- Dominát - forma vlády, císař považuje sám sebe za pána a boha - dominu set deus, začal r. 284 n.l. nástupem Diokleciána a končil se zánikem Západořímské říše r. 476 n.l.
· ETRUSKOVÉ A DOBA KRÁLOVSKÁ
- 2000 př. Kr. - Italikové (Etruskové, Latinové, Sabinové) - villanovská kultura - znalost Fe, žárové hroby, míšení kultury řecké a hallstatské
- 8. stol. př. Kr. - Etruskové (nejasný původ, znali písmo), založili Řím, vrchol v 7. a 6. stol. př. Kr., území od Pádu na jih, 474 - bitva u Kýmé - Etruskové X Řekové (2. kolonizace) - vítězí Řekové - slábnutí Etrusků, poté nájezdy Keltu, ve 3. stol. př. Kr. Etrusky ovládli Římané, Etruskové - nejednotný stát, jen města - Volsinie, v čele - král, obživa - zemědělství, bucchero - černá keltská keramika
- založení Říma - 753 př. Kr. (dle Varra), nebo legenda - Romulus a Remus
- Řím založen na 7 pahorcích - uprostřed Tibery - etruská osada
- král Servius Tullius - kanalizace (cloaca maxima), hradby, obyvatelstvo rozděleno dle majetku do 5 tříd
- Tarquinius Superbus - zabil Tullia, tyranida, r. 510 svržen a vyhnán ze Říma - konec království
- král - výkonná, zákonodárná, soudní moc, v čele náboženských záležitostí
- patricijové - urození, potomci starobylých rodů, plnoprávní, zárodek aristokracie, majetní, ve válce jako jezdci
- plebejové (plebs - neurozený), neplnoprávní, rolníci, obchodníci, řemeslníci
- patron - boháč, vzdělaný, chránil a obdarovával klienty - zisk podporovatelů, původem Říman
- klient - většinou plebej, chudý bezzemek
- vztah klient - patron - patricij zastupuje u soudu plebeje
· REPUBLIKA
- boje o moc mezi Italiky, Latiny, Etrusky
- 4. stol. - Řím válčil s kmeny, zničil Veje (nábož. centrum Etrusků)
- 387 - vpád Keltů do Říma (Vrennus), uzavření dohody, Římané se vykoupili Ag
- 3 války Říma se Samnity, Latiny - rozšíření impéria
- jih Říma - řecké osady (2. kolonizace)
- heslo: divide et imperi = rozděl a panuj (vládni)
- Řím chtěl proniknout i na jih (Tarent), provokoval, vyhlásili válku, řecké osady požádaly o pomoc Pyrrhu - epeirský král, Řím 1. bitvu u Auscula prohrál, r. 275 - bitva u Beneventa - Pyrrhovo vítězství - za cenu obrovských ztrát, nakonec se Pyrrha musel stáhnout, prchl a Řím rozšířil své území
- 270 - Itálie pod nadvládou Říma
- 265 - Římu se podrobily i etruské volsinie
- základ Říma = armáda
· REPUBLIKA - VNITŘNÍ USPOŘÁDÁNÍ
- aristokraté - patricijové
- konzulové - 2, voleni na 1 rok, vůči sobě právo veta, v době míru, správa, soudy, vojsko
- diktátor - jmenován konzuly v době války na půl roku
- kvestoři - pokladna, finance, disciplinární a trestní řízení
- prétoři - soudy
- censoři - na 5 let, kontrola majetku, mravů
- senát - centrum moci, doživotní fce (popř. odvolání nebo vzdání se fce), zkušení zákonodárci
- shromáždění občanů - bez ohledu na rodovou poslušnost
- rozdělení občanů dle bydliště (do 4 tribuí) a 5 majetkových tříd - vznik setnin
- 3. a 4. třída - těžkooděnci (plebejové) - růst jejich významu, jsou důležití, nepostradatelní, chtěli svá práva, protesty - Řím bez služeb, úklidu, vojska - ústupky patricijů - secese
- 449 - zákony 12 desek - 1. římský zákoník - zakotvena práva plebejů - rovnost před zákonem, právo volit tribuna lidu = nedotknutelný (liktoři - tělesní strážci - pruty a sekery - fasces)
- 445 - plebejové si mohli brát patricijku, 367 - mohli se stát konzulem, 351 - cenzorem, 300 - kněží, 253 - pontifex maximus - nejvyšší kněží
- nobilita (nobiles = nová vrstva) - bohatí plebejové, spojili se s patriciji, vznik nobilitárních rodin, obsazování úřadů, homo novus (nový člověk) - v mobilitě - slavnosti
- zemědělci - vlastní svou půdu
- otroci - váleční zajatci - problém dlužního otroctví
- problém v armádě - růst bezzemků, kteří v armádě být nemohli
- 326 - zrušeno dlužní otroctví, potřeba půdy - expanze - stavba silnic - práce pro chudé
- Via Apia - z Říma do Kapuji - kamenná silnice - přesuny vojsk
· PUNSKÉ VÁLKY
- sjednocení Itálie pod nadvládou Říma - změna vztahů mezi Římem a Kartágem
- příčiny válek - střet zájmů na Sicílii, tam měly osady i Řekové (Syrakusy)
- Kartáginci - bohatí, námořní obchod, jantar, med, textilie
- Římané nazývali Kartágince Punové (= kojoti, čoklové)
- 1. punská válka (264 - 241)
- šlo o Sicílii
- na moři - převaha Kartága, na souši se uplatnila pěchota Říma
- Archimédes - obrana Syrakus („Neruš mé kruhy!“)
- 241 - bitva u Aegatských o-vů - Řím vyhrál (lodě - havraní můstek - přesuny na lodě)
- zničení jádra Kartága, ovládnutí Sicílie, Sardinie, Korsiky Římany
- od r. 237 vládl v Kartágu Hamilkar Barka (rok Barkovců, barka - blesk), obsadil Hispánii - Cu doly, založil Nové Kartágo v Hispánii - trnem v oku Římu
- 226 - smlouva o hranicích Říma s Kartágem (dle řeky Ebro)
- 221 - syn Hanibal (bratr Hasdrubal), velitelem, nemohl Římany vystát - 2. válka
- 2. punská válka (218 - 201)
- příčina: porušení smlouvy z roku 226 + touha Kartága porazit Řím
- 219 - dobytí Saguntuma Římany
- Hanibal táhl přes Alpy (na moři byl slabý) do Itálie pomoc galským kmenům
- 217 - b. u Trasimenského jezera - Kartágo vítězí (v horách)
- Hanibal musel táhnout zpět na jih pro zásoby
- 216 - b. u Cannu - Kartágo vítězí
- Hanibal pánem Itálie, táhl na Řím, ale ztratil kvalitní muže, Hasdrubal měl přivést posily, ale zrada, Římani r. 210 vpadli do Hispánie, Sicílie
- 212 - Římané dobyli Syrakusy
- 205 - nový římský velitel Publius Cornelius Scipio ml. - chtěl rozdrtit Kartágince
- 202 - b. u Zamy - rozhodující bitva, Kartágo definitivně poraženo (Numiďané - přešli na stranu Říma)
- Kartágo - jen město a okolí (malé území), Numidie - spadá pod Řím, Hispánie - provincie Říma, odevzdání válečných flotil, Kartágo nesmělo vést bez souhlasu Říma ani obrannou válku
- Římané přesvědčili Numiďany, aby útočili na Kartágo - to se bránilo - porušení smlouvy
- 3. punská válka (149 - 146)
- příčina: porušení smlouvy
- v čele Scipio Aemilianus, Kartágo ustupovalo, ale Řím dal podmínky: vydat lodě, zbraně z města, ale i zbourat město - pro Kartágo nepřístupné - boje
- Kartágo odolávalo, ale Scipio uzavřel přístav (zásoby), Kartágo podlehlo
- vypálení + povápnění Kartága
- Řím - vládce Středozemního moře - mare nostrum
- triumf - průvod v Římě, myrta, ukázání moci + válečné kořisti
- Řím využil válek v Řecku, r. 146 Řím připojil Řecko
- cíle Říma: Makedonie (zisk r. 168), Sýrie (zisk 188), Egypt (také provincie)
- provincie = území mimo Itálii, 1. provincie - Sicílie
- správce provincie - prétor, konzulové odešli do provincií jako prokonzulové
- výběrčí daní v provinciích - publikáni - snaha vydělat co nejvíce
- půdu kupuje nobilita - pokles vlastníků půdy - pokles vojáků
- chudí zemědělci - dovoz levného zboží z provincií
- villa - střední statek, latifundium = velkostatek (otrocká práce)
· KULTURA V DOBĚ REPUBLIKY
- náboženství - důležité, přejímali i od Etrusků, každý Říman měl svého boha (Junona - ženy, Génius - muži, penáti - domácí bůžci …), bohové vypadali jako lidé (antropomorfní)
- orientální vlivy - Libertas = svoboda …
- virtus - souhrn hodnost člověk (statečnost, zdatnost, ctnost)
- stavitelství - kopírovali od Etrusků (valené oblouky - aquadukty, viadukty)
- literatura - pohřební písně, řecký vliv
- gladiátoři
- dějepisectví - Cato st. - Dějiny Říma, O zemědělství, Polibius - historik
- „helénský duch ovládl Řím“ - dokonalá kultura
· KRIZE REPUBLIKY
- Řím měl příliš území - nevěděl si s ním rady (Řím město X Řím říše)
- malý počet vojáků, mnoho otroků - nutnost agrární reformy
- bratři Gracchové (tribunové lidu)
- Tiberius Gracchus - 133 př. Kr. - každý mohl vlastnit max. 500 jiter půdy (1 syn měl 500, ale 2 synové dohromady taky 500 …)
- Crassus měl 300 000 jiter půdy!
- půda se měla přerozdělit mezi chudé, bezzemci měli dostat 30 jiter půdy, zákon neprošel - lidové shromáždění zákon potlačilo, Tiberia nechtěl ani senát
- Gaius Gracchus - 123 př. Kr. - chtěl kolonizovat i Kartágo - odpor Říma (nenávist), chtěl prosadit zákon o prodeji levného obilí chudým, chtěl rozšířit římské občanství na všechny svobodné obyvatele
- napětí v republice:
- optimáti (optimus = nejlepší), chtěli neomezenou moc senátu, beze změn, Sulla
- populárové (popularis = lidový), chtěli umírněné reformy, podpora lidového shromáždění
- úpadek morálky senátorů - podplácení, neschopnost, úplatky
- Numidský vládce Jughurta chtěl samostatnost, podplatil Římany, aby nenastoupili do bitvy, ale homo novus Gaius Marius (populár) ho r. 105 př. Kr. porazil
- Marius pochopil nedostatky armády, byl znovu (porušení zákona) zvolen konzulem, chtěl, aby stát vyzbrojil, vycvičil žoldnéře, 16 - ti letá smlouva - stálí vojáci - profesionálové, Marius porazil r. 101 př. Kr. i Germány, byl politikem, měl podporu armády
- nebezpečí: Mithridatés (pontský král - Malá Asie) - spory v Římě o vedení vojska - Marius už nechtěl být vůdce, ale armáda ho potřebovala, optimáti chtěli svého vůdce - Sullu, Marius zemřel (přirozeně), Sulla zvítězil
- Lucius Cornelius Sulla - konzul, organizace armády, Sullovci provedli převrat v senátu, proti byli ale Máriovci, Sulla a jeho legie dobyli tedy násilně Řím, chopili se moci, senát dal Sullovi raději neomezené pravomoci - Sulla se stal diktátorem, vytvořil seznamy politických odpůrců (proskripce), mohl je kdokoliv beztrestně zabít a ještě dostal odměnu!, omezil tribuny lidu, zastavil ale spory, r. 79 př. Kr. se vzdal Sulla svých pravomocí, za rok zemřel, diktatura měla být východiskem z krize
· VRCHOL KRIZE REPUBLIKY
- politika - populárové X optimáti - od r. 88 - 82 = OBČANSKÁ VÁLKA
- otrocká povstání (136-132 - Sicílie, 104-101 - Sicílie, 73-71 - Spartakovo povstání - Itálie)
- Spartakus - thrácký otrok, byl v Kapue v gladiátorské škole, prchnul s otroky na Vesuv, vytvořil ozbrojenou skupinu, Římani obsadili cestu otrokům (zásoby), ale Spartakus se umocnil jejich zbraní, ale problém: otroků bylo 60 000 z různých koutů světa, každý chtěl domů - jinam, plán: nejprve na jih Itálie, převoz pomocí pirátů na Sicílii, do Afriky, ale! piráti je zradili a nepřijeli
- Crassus - v čele Říma, porazil povstání
- 6000 křížů na Via Appia - připomínka povstání otroků proti Římu
- problémy s piráty měl vyřešit Pompeius, dobyl Seleukovskou říši
- patricij Catilina se chtěl stát diktátorem - spiknutí odhaleno Ciceronem (řečník, konzul),Catilius popraven
- Cicero - chtěl mír mezi populáry a optimáty, chtěl moc senátu, proti byl Pompeius a Crassus
- 62 př. Kr. - Pompeius (vojsko) + Crassus (peníze) + plebej Caesar (podpora lidu) uzavřeli r. 60 př. Kr. TRIUMVIRÁT (= tajná dohoda), navenek - legálně (hlasování v senátu), ale senátoři nesměli být proti - další napětí
- 59 - Caesar konzulem
- 58 - Caesar prokonzulem v Galii
- Caesar byl tvrdý, byl zajat piráty, „spřátelil se“ s nima, když byl puštěn, výkupné jim sebral a všechny je pověsil, tvrdý i proti Galii - 52 - povstání - Vercigetorix - vůdce Galů, Caesar nepustil ani ženy a děti, Galie musela kapitulovat
- Pompeius záviděl Caesarovi, i Crassus (prokonzul v Sýrii, zaútočil na Parthy, 53 - Crassus poražen a zavražděn)
- Caesar X Pompeius (v Hispánii)
- senátoři jmenovali r. 52 Pompeia jediným konzulem, Caesar měl odevzdat své fce, vojsko, armáda ale Caesara podpořila, táhla s ním na Řím, r. 49 se zastavili u řeky Rubikon („Kostky jsou vrženy!“) - Pompeius prchl do Řecka, Caesar za ním r. 48 jel
- 48 - bitva u Farsálu - výhra Caesara, Pomp. prchl do Egypta - Ptolemaios IV. - uřízl mu hlavu, chtěl se zavděčit Caesarovi, ale ten Egypt obsadil, ale zamiloval se do Pt. sestry Kleopatry VII.
- 44 - Caesar se stal neomezeným panovníkem Říma
- Caesar - choval se jako císař, ale byl to republikán, dokonce strhl myrtový věnec a řekl, že není caesar (císař), že se jmenuje Caesar
- Caesar - úlevy pro dlužníky, měl kolonie v Hispánii, Africe, bylo více úředníků, udělil práva i provinciím, reformoval kalendář - Juliánský (do r. 1582 v Evropě), reformoval armádu (legie)
- 15. 3 . 44 př. Kr. - březnové idy (svátky) - v senátu Caesar probodán (i adoptivní syn Brutus)
- 43 př. Kr. - 2. TRIUMVIRÁT - Marcus Antonius (generál) + Lepidus (velitel jízdy) + Caesar Octavianus (adoptivní syn Caesara)
- 2. triumvirát chtěl pomstít Caesara, i Cicero byl zabit
- vrazi - Brutus, Longinus - ovládli Sýrii, Řecko, Egypt - bitva s triumviry
- 42 - bitva u Filip (Řecko) - vrazi byli poraženi, Antonius zdědil Egypt i s Kleopatrou
- Antonius + Kleopatra X Octavianus + senát
- 31 - námořní bitva u Actia, Antonius vedl, ale Kleopatra měla strach, bitvu opustila, i Egypťané - Antonius prchl za Kleopatrou, Octavianus milence pronásledoval, porazil, Kleopatra spáchala sebevraždu, Antonius se probodl, Octavianus se stal neomezeným vládcem říše
- Caesar - Zápisky o válce gallské, občanské
- basiliky - centra obchodu a soudnictví (odkaz - románský sloh)
· CÍSAŘSTVÍ ZA AUGUSTA
- 42 - 27 - Octavianus měl všechny fce, císař + republikánské zřízení
- nechtěl být označován jako císař (1. císař = Tiberius)
- potřeba centralizace - 1 velitel
- Octavianus sám sebe za císaře prohlásit nechtěl, čekal na titul
- r. 27 se vzdal všech svých fcí, senát ho přemlouval - vzal je zpět a navíc získal i další fce a titul Augustus (= vznešený, božský) - porušení republik. zřízení, dál vládl „se senátem“ - vždy mu ale vše prošlo, opora v armádě - byl jejím doživotním velitelem, byl i osobně nedotknutelným tribunem lidu (měl právo veta), r. 12 př. Kr. dostal i fci pontifex maximus (nejvyšší kněz)
- základ moci = autoritas (otec vlasti - patron státu)
- císařská rada - nejvěrnější
- v Římě klid - levné obilí, zrní, pořádání her, slavností, péče o provincie, kontrola publikánů (výběrčích daní)
- provincie - císařské (okrajové - vojsko) a senátní
- stavba vodovodů, kanalizací, silnic
- armáda - 25 legií, provinciálové tvořili pomocné oddíly, pretoriánská garda - osobní ochrana
- mohl být mír, Augustus ale vedl války kvůli prestiži
- rozšiřování hranic: Panonie (k Dunaji), Germáni (k Labi), Parthové (východ)
- r. 9 n.l. - bitva u Teutoburského lesa (Durynsko) - Řím X Germáni - výhra Germánů - Octavianus ztratil 3 legie (kvůli Varrovi)
- 14 po Kr. - Octavianus zemřel, období principátu
- Řím - stabilita, opora armády, problém - nástupnictví
- vládlo i několik císařů najednou (spory v legiích, senátu)
- 27 př. Kr. - 68 po Kr. - Juliovsko-claudiánská dynastie
- Octavianus - Augustus
- Tiberius - vzorný správce státu, týral chlapce, úsporná politika
- Caligula - synovec Tiberia, blázen, přezdívka = Botička (nosil vojenské legíny), maniak, šílenec, psychické poruchy, znásilnil svou babičku, Incitatus = jeho kůň, kterého jmenoval senátorem, milenka = jeho sestra, pretoriáni ho zabodli
- Claudius - počátky dobývání Británie a Thrákie, syn Nero, manželka - nymfomanka Brusila - otrávila ho hřiby
- Nero = krvavý básník, prvních 5 let vlády - šťastné období, rádci - Seneca, Burra, změna povahy - krutovláda, r. 64 n.l. - požár Říma (2/3 lehlo popelem) - pronásledování křesťanů, vychovatel = Petronius (musel spáchat sebevraždu) - KONEC 1. DYNASTIE
- Vespasianus - stabilizace, daňová reforma, stavba Kolosea
- Titus - židovská válka, vybouchl Vesuv (79) - zničeny Pompeje
- Domitián - tyranie
- Nerva - obnovení senátu, princip adoptivních císařů, ideální císař
- Traian - největší rozmach říše, oblíben v Římě, v senátu
- Hadrián - Hadrianův val v Británii - ochrana před Kelty, finanční úspory, konec FLÁVIOVSKÉ DYNASTIE
- Antonius Pius - zlatý věk
- Markus Aurelius - filozof na trůně, markomanské války - Germáni zatlačeni za limes romanus
- Commodus - konec Antoniovské dynastie, mír s Markomany, tyran, zrůda, pronásledoval senátory i rodinu
- Severus - vojenský císař
- Karakallus - římské občanství všem svobodným obyvatelům říše
- Alexandr Severus - úspěch proti Parthům
- Maximus
- Aurelianus
- Diocleciánus - další pronásledování křesťanů, čtyřvládí (tetrarchie) - 2 augusti (východ, západ) + 2 cézarové - po 20 letech - změna, augustové by odevzdali moc 2 cézarům, stali by se augusty … vybrání nových, stanovil maximální ceny, proskineze
- Konstantin - 312 - bitva u Mulvijského mostu (zjevení archanděla, ukázal kříž), 313 - Edikt milánský - povolil vyznávat křesťanství, 325 - sněm do Níkaie - stanovil - Bůh, Otec, Syn - jsou si rovni, 330 - Konstantinopolis (Cařihrad, Istanbul) - dříve osada Byzantion (Bospor)
- Theodosius - podpora křesťanů - zakázal pohanské zvyky, r. 393 ZAKÁZAL OLYM. HRY (barbarský svátek), zapojil do správy i Germány, r. 395 rozdělil říši (východní a západní)
- problém - Germáni - ustupovali před Huny
- Řím - ústupky pro Germány
- Ostrogóti (Apeniny), Vizigóti (Pyrenejský pol.), Thrákové (Bulh, Rum), Západní Gótové (Fr)
- Vizigóti - r. 378 - bitva u Hadrianopole - vyhráli
- Romulus Augustus - 410 - Řím vypleněn Vizigóty (Alarich), morální rána pro obyvatelstvo, 476 - zánik západořímské říše
- 419 - Tolosánská říše (hl. město - Toulose)
- 442 - Vandalové vyplenili Řím, pak odešli na sever Afriky, dále útočili - 455 na Itálii
- úpadek západu - Řím + Ostrogóti porazili Attilu
- výsady v říši - Itálie, provincie platily vyšší daně, romanizace západu (východ říše - řečtina)
- obyvatelstvo - 50 - 80 mil. - různorodost, odlišnost, jiný majetek, původ, odlišení - lem na tóze
- horní vrstva - jezdci a dekurioni (kuria - městská rada - správa, daně)
- zemědělci, měšťané, venkované (bez práv), otroci - nemohli být senátoři
- propouštění otroků - kvůli živení, šacení - nákladné
- kolonát - systém, kolón - otrok nebo propuštěnec, byla mu pronajata půda, každý rok odevzdal počet obilí … - posílení úlohy zemědělce (pronájem), ale problém - když byla neúroda
· KRIZE CÍSAŘSTVÍ
- 161 - 180 po Kr. - M. Aurelius - problém - východ - Parthové (Indie) - mor
- 166 - 181 - Markomanské války - Germáni (Markomani a Kvádové) X Řím
- Búkolové (pastýřské zpěvy) v Egyptě - povstání
- Aurelius - dražba svého majetku, pořádil armádu, porazil Markomany
- oslabování říše - útoky Germánů, povstání, mnoho otroků, nedostatek půdy
- vznik domén - stát ve státě, špatná kontrola nad daněmi, nesměl nikdo vstoupit, vliv senátu
- rozklad říše i zevnitř - zlodějské bandy, chudnutí měst, soc. rozdíly
· KŘESŤANSTVÍ
- Pontius Pilatus - 30 n.l. ukřižoval Ježíše (Jošua), učení judei, čekání na mesiáše, aby vytvořil Boží království a oni dosáhli spásy, apoštolové (hlasatelé - Pavel - Řecko, Petr - Řím)
- podmínka - křest, od 3. stol. po Kr. začali věřit i vyšší vrsty
- pevné organizace křesťanských obcí - presbyteři (rada starších), episkopové - biskupové (správci)
- znak: ryby - symbol mlčenlivosti, pokory
- 1. křesťané - pronásledováni - problém s autoritou císaře, císař chtěl, aby se lid modlil k němu
- uzavřené bohoslužby
- po roce 476 - počátek středověku