Habsburkové
Habsburkové
→ po smrti Ludvíka Jagellonského snaha nalézt vhodného kandidáta na královskou korunu
Kandidáti domácí → Zdeněk Lev z Rožmitálu, Vojtěch z Perštejna, Friedrich Lehnický, Karel Münsterberský → nakonec svou kandidaturu neohlásili
Lev z Rožmitálu
Kandidáti zahraniční → polský král Zikmund II., bratři Vilém a Ludvík Bavorští z rodu Wittelsbachů a Ferdinand Habsburský
Ferdinand I. Habsburský
23. 10. 1526 → Ferdinand Habsburský zvolen v nepřítomnosti českým králem
1528 → Ferdinand získal uherskou korunu → 1529 Turci oblehli Vídeň → 1538 mír ve Velkém Varadíně
→ poměry v Čechách → střet mezi stavovským a panovnickým principem vlády → spory ohledně
finančních otázek → spor o výši berní (daně) → Ferdinand potřebuje berně zvýšit (úřednický aparát, války s Turky) → náboženská otázka → problém reformace
→ (1546 – 1547) →šmalkaldská válka→ boj císaře Karla V. proti protestantským knížatům v Říši
-Karel V. (bratr Ferdinanda, španělský král, císař říše)
→ 1546 → svolal Ferdinand zemskou hotovost (bez souhlasu stavů) → 1547 → otevřený odpor české šlechty proti Ferdinandovi
→ 1547 → bitva u Mühlberka → spojenec české šlechty saský kurfiřt Jan Fridrich poražen říšskými katolickými vojsky → rozbití stavovské opozice → nejvíce postižena královská města → (omezena jejich samospráva, zatíženy finančními pokutami, zřízen apelační soud = odvolací instance nad všemi městskými soudními institucemi)
→ šlechtě zkonfiskován majetek (hlavně členům
jednoty bratrské)
→ 1555 → augšpurský mír → ukončení náboženských válek v Říši → prosazena zásada cuius regio,eius religio (čí země, toho náboženství)
→ 1556 → Karel V. odstupuje z říšského trůnu →nastupuje Ferdinand
→ 1556 → vedení jezuitů do Prahy
→ 1564 → Ferdinand umírá → vládu v českých zemích předal svému synovi Maxmiliánovi
→ 1564 – 1576 → vláda Maxmiliána II.
Maxmilián II.
→ 1575 → nové vyznání víry (Česká konfese) → požadavek, aby česká utrakvistická církev byla podléhala dohledu stavů prostřednictvím volených ochránců tzv. defenzorů
→ 1576 – 1611 →vláda Rudolfa II.
Rudolf II.
Rudolf II.-tak ho zvěčnil malíř G. Arcimboldo
Giuseppe Arcimboldo
→ 1583 →přenesl své sídlo z Vídně do Prahy → Praha kulturním centrem Evropy
→ Rudolf čelí opakovaným nájezdům Turků na území Slovenska → díky úspěchům císařských vojsk
se situace mění → 1604 → vyhlašuje Rudolf za jediné povolené náboženství v Uhrách katolictví →povstání Štěpána Bočkaje (podporován Turky) → 1606 → mír (vídeňská smlouva) → uherským stavům zaručena plná náboženská a politická svoboda (smlouva podepsána bratrem Matyášem, sám
Rudolf smlouvu neuznal)
→ přestože žilo v Čechách 12 – 15% katolíků → zastávali většinu nejvyšších úřadů × odpor stavovské opozice
→ 25. 6. 1608 → mír v Libni mezi Rudolfem a Matyášem → Rudolf odevzdal vládu v Uhrách, na Moravě a v rakouských zemích Matyášovi
→ 9. 7. 1609 → vydán Majestát na náboženskou svobodu → svobodné náboženské vyznání (v srpnu si podobný Majestát vymohli ve Slezsku)
Rudolfův majestát
→ 1611 → oddíly pasovského biskupa Leopolda pustoší Čechy → odpor obyvatel království i samotného Matyáše → Rudolf nucen vzdát se koruny ve prospěch Matyáše
→ 1612 → Rudolf umírá
→ 1611 – 1619 → vláda Matyáše
Matyáš Habsburský
→ 1612 → přenesl své sídlo zpět do Vídně → zemskou vládu v Praze řídí místodržitelé
→ 1615 → zasedání českého sněmu → Matyášovi povolena berně na pět let dopředu + čeština uznána za jediný závazný jazyk při sněmovních jednáních → bez znalosti češtiny nemohl neměl šlechtic získat inkolát (právo obyvatelské)
→ 1617 → Oňatova smlouva → španělští Habsburkové se vzdávají nároků na středoevropskou monarchii → dědictví přešlo na štýrskou větev rodu Habsburků → na českém sněmu přijat (nebyl zvolen) za krále Ferdinand Štýrský
Ferdinand Štýrský
→ vypuklo otevřené nepřátelství mezi protestanty a katolíky → katolická strana nechala zavřít kostel v Broumově a zbořit kostel v Hrobech → porušení zásad Majestátu (náboženská svoboda)
→ březen 1618 → svolán sjezd nekatolických stavů do Prahy → poslal stížnost na porušování zemských svobod císaři Matyášovi → stížnost neuznal a zakázal další sjezd → napjetí se stupňuje
→ 21. května se konal další sjezd v pražském Karolínu → 22. května se konala tajná schůzka radikálů
(Jindřich Matyáš Thurn, Albrecht Jan Smiřický, Oldřich Vchynský z Vchynic)
→ 23. května 1618 → Třetí pražská defenestrace → místodržící svrženi z oken Pražského hradu
(Jaroslav Bořita z Martinic, Vilém Slavata, písař Fabricius) → počátek třicetileté války
→ 24. května 1618 → sjezd svrhl královskou moc a zvolil zemskou vládu třiceti direktorů
→ k povstání se připojila jak obě Lužice, tak Slezsko, Morava zůstala neutrální (hlavní postavení Karel starší ze Žerotína)
→ 1619 → umírá císař Matyáš
→ červenec 1619 → svolán generální sněm zemí Koruny české → Koruna česká → konfederace
svobodně volící krále + zvolen Fridrich Falcký (1619 – 1620) českým králem
Fridrich Falcký
→ 1620 → uzavřeno spojenectví mezi Ferdinandem Štýrským a Maxmiliánem Bavorským (vedl Katolickou ligu)
→ 8. 11. 1620 → bitva na Bílé hoře → porážka stavovského vojska a celého povstání
bitva na Bílé hoře
Hospodářství v předbělohorském státě
→ 1380 → morová epidemie → úbytek obyvatelstva → 1487 → zavedeny přísnější omezení pohybu poddaných
→ nespokojenost se situací na venkově → vzpoury (1498 povstání Dalibora z Kozojed)
→ překonání ekonomických potíží šlechty → vlastní podnikání (režijní velkostatky) → šlechta podporuje svá poddanská města → vzestup těchto měst (např. Litomyšl, Český Krumlov, Třeboň,
Pardubice…) → konkurují královským městům
→ podstatou režijního velkostatku = námezdní práce (šlechtičtí podnikatelé hospodařili na své půdě a zaměstnávali svou čeleď a najímali sezónní dělníky
→ největší úspěchy v podnikání měl rod Smiřických
→ obory → obilnářství, rybníkářství, chov ovcí, pivovarnictví…
→ města → cechy → soukenictví a plátenictví (spojení s tzv. nákladnickým systémem)
→ rozlišení regionu na nížiny (obilnářství a chov dobytka) a hory (zemědělská činnost a rukodělné práce)
→ (1520 – 1530) → postupný populační vzestup → zlepšení podmínek na venkově
→ dálkový obchod stagnuje (do roku 1495 zůstával v platnosti církevní zákaz obchodování s husitskými ,,kacíři“)
→ po roce 1515 kutnohorská naleziště nahradil krušnohorský Jáchymov (rod Šliků) → sláva Jáchymova skončila po třiceti letech
tolar rodu Šliků
Kultura českého stavovského státu
1. Náboženské poměry
- konec 15. století → existence 2 církví kališnická (70% obyvatel) a katolická (30% obyvatel)
- kališnické kněžstvo řídili administrátoři a tzv. dolní konzistoř (sbor duchovních a světských osob) → ustanovena v roce 1487
- katolické kněžstvo řídila tzv. horní konzistoř
2. Vzdělanost
- průběh 16. století → rozvoj vzdělanosti (čtení, psaní, počítání, účetnictví) → nutnost v měšťanském prostředí
- důležitosti nabývá studium jazyků (němčina, italština, španělština)
- děti šlechticů a bohatých měšťanů → domácí učitelé (preceptoři) → podnikali také tzv. kavalírské cesty po Evropě→ účel → rozšíření vzdělání a obzorů
- ostatní zájemci → městské (partikulární školy)
- školy vyučující v duchu humanismu → gymnázia
- vysokou úroveň má jezuitské školství → 1562 → založili vlastní vysoké učení Klementinum
- učenci → přírodovědec Tadeáš Hájek z Hájku
- → astronom Tycho de Brahe, Johannes Kepler
- → lékař Jan Jesenský
- → spisovatel Daniel Adam z Veleslavína, Viktorín Kornel ze Všehrd, Jan Blahoslav,Václav Hájek z Libočan, Mikuláš Dačický z Heslova...
