Reformace
REFORMACE:
-16.st.
PŘÍČINY:
-rozpor mezi Biblí a praxí církve
-nemorální život kněží
-hromadění majetku církve
-prodávání odpustků
-nadprůměrný život příslušníků církve
Bible
odpustek
KDE VŠUDE SE REFORMACE ODEHRÁLA:
-původ má v Německu (Luther)
-Švýcarsko (Zwingli a Kalvín)
-také naše země
-Anglie
MĚSTA :
-Wittenberg, Ženeva
PŘEDCHŮDCI REFORMACE:
-Jan Viklef (proti Křížovým výpravám, tehdejší církvi…)
-Hus (proti tehdejší církvi, upálen)
-Ockham
Hus
REFORMACE V NĚMECKU:
Luther
-Martin Luther(1483-1546), * v Eislebenu
-studoval ve Wittenbergu, byl filozof
-1517-95 tezí, kritizoval církev, říkal, jak by měla vypadat správná církev
-1520- sněm ve Wormsu- Luther pozván Karlem V., klatba na Luthera
-Lutherovými ochránci se stala knížata
-1529- 2.sněm ve Špýru, snaha prosadit katolictví, Luther a spol. protestovali-protestanti
-1530- Augšpurská konfese od Philippa Melanchthona
Melanchthon
-luteráni:
1)přijímají podobojí
2)odmítají kněze, zpověď
3)odmítají božský původ papežství
4)odmítají symbolické tresty
5)zpovídají se rovnou s Bohem (přímý kontakt)
REFORMACE VE ŠVÝCARSKU
=Ulrich Zwingli:
Zwingli
-Ve stejné době jako Luther ve Wittenbergu, vystoupil v Curychu proti církevnímu úpadku humanista Ulrich Zwingli
-Zwingli byl radikálnější než Luther
-byl proti tzv. transsubstanciaci (hostie+víno)
-Podle něj měla být obec podřízena jen městské radě, jinak měla být autonomní; poddaným dal právo vzepřít se proti nespravedlivé vrchnosti. Založil novou evangelickou církev, která se rozšířila do švýcarských kantonů i do sousedních německých měst. V roce 1531 však on i jeho oddíly padli.
=Jan Kalvín:
-dílo: Instituce
-Dalším švýcarským reformátorem byl Jan Kalvín, který odešel kvůli katolickému králi z Francie do Basileje.
- Své názory uvedl v Ženevě.
- Roku 1540 bylo založeno nové učení, kalvinismus.
- Zde kritizoval církev jako Luther, smysl lidského života viděl v práci a podnikání. Schvaloval též odpor poddaných proti vrchnosti, která porušuje zákony státu a křesťanské zásady (i proti panovníkovi).
-Své učení orientoval do vyspělých zemí (Nizozemí, Anglie); jeho učení přijímala i šlechta. V čele kalvínské obce měla být rada starších. Byly zakázány veřejné veselé zábavy, z modliteben odstraněny sochy a obrazy. Kalvínovi přívrženci byli též hugenoti.
REFORMACE V ANGLII:
-prvotní reformátor= Viklef (kritizuje církev, odpustky, říká, že je církev vlastně zbytečná…)
-vláda Tudorovců
=Jindřich VII. -podpora obchodu a podnikání
=Jindřich VIII. -vytvořil si svou vlastní protestantskou anglikánskou církev( papež ho nechtěl rozvést s manželkou Kateřinou, další důvod byl velký majetek, který vlastnila církev)
=Marie Tudorovna byla dcera anglického krále Jindřicha VIII. - katolička
po Marii nastupuje Alžběta-opět anglikánská církev
-nechala popravit svou sestřenici Marii Stuartovnu
-rozvoj umění, Renesance
-pirát F. Drake
Jindřich VIII.
Alžběta I.
…a ještě jinak (dejepis.com, wikipedie.cz)
Radikální reformace
Reformační myšlenky byly spojeny s bojem proti feudalismu. V letech 1524 - 1526 probíhala selská válka, jejímiž hlavními aktéry byli venkované. Propukla ve třech oblastech:
1) v jihozápadním Německu, 2) ve středním Německu, 3) v Tyrolích a v Solnohradsku.
1) Před selskou válkou zde vznikly tajné spolky sedláků, které vytvářely různé programy (např. 12 artikulů - odstranit nevolnictví, zrušit desátky, svobodný lov, rybolov a těžba dřeva, návrat občinové půdy, svobodná volba faráře, ...). Roku 1525 v Heibronu vznikl program měšťanů na sjednocení Německa (zrušit cla, sjednotit měnu, míry a váhy).
2) Vůdcem středoněmecké selské války byl Tomáš Münzer, kazatel ve Zwickau (v Durynsku). Ten roku 1521 navštívil Prahu, zde již ale nenašel žádné bojovníky. Založil sektu novokřtěnců (hlásali, že člověk se má nechat pokřtít až v dospělosti, hlásali chiliasmus a odmítali vrchnost). Münzer vedl sedláky do války, roku 1525 byl však u Frankenhausenu zajat a popraven.
3) Vůdcem selské války v Tyrolích a Solnohradsku byl Michal Gaismair. V roce 1526 byli však sedláci za velkých ztrát poraženi (zemřelo 100 000 sedláků). Tím selská válka skončila. Sedláci prohráli především díky špatné organizaci a nejednotě, chyběla jim podpora měst, proti sedlákům byla i šlechta.
Po selských válkách dochází k procesu zvanému „druhé nevolnictví“, kdy se zvyšovaly robotní požadavky a byly vydávány zákazy stěhování. Novokřtěnci byli pronásledováni (utíkali pryč - i k nám - na Moravě se jim říkalo „Habáni“ - vyráběli proslulou keramiku).
V Německu boje pokračovaly. V letech 1546 - 1547 císař Karel V. vedl vítěznou válku s lutheránskými knížaty. Knížata to však nevzdala a nakonec došla ke kompromisu (1555 byl přijat Augsburský mír propagující zásadu „Cuius regio, eius religio“ (Čí země, toho náboženství)).
