Starověk (Mezopotámie, Egypt, Indie, Čína, Chetité, Asýrie)
15. 10. 2010
STAROVĚK OBECNĚ
- termín označující historickou epochu, která je spojena se vznikem prvních státních útvarů na Středním východě, v oblasti Středomoří a jižní a východní Asie
- počátek → doba vzniku a rozšíření písma, vznik prvních státních útvarů
- konec → zánik západořímské říše (476 n. l.) (symbolické datum)
- první státní útvary vznikly v údolí velkých řek → Eufrat, Tigris, Nil, Indus, Ganga,
- Chuang – che (Žlutá řeka), Jang – c – ťiang (Dlouhá řeka) → příhodné přírodní podmínky → sklizeňněkolikrát do roka.
- budování závlahového zemědělství → organizačněnáročné stavby → potřeba nové organizace společnosti → vznik státu
Egypt
1) Stará říše (2575 – 2134 př. K)
- předcházelo období zásadních a převratných změn (asi 2920 – 2575 př. K)
- faraón získal hospodářskou nezávislost → stal se pánem ,,státních statků“ → odváděly své výnosy panovníkovi
- v politické oblasti se faraón zbavil vlivu „velkých“ (dnes blíže neznámých) osobností, se kterými se musel dělit o veřejnou podporu
- duchovní oblast → tvůrci vyložili základní výklad postavení faraónůna tomto světě
- → výše uvedené změny vedly k transformaci egyptské společnosti → ustanovena Stará říše
- jedno z období vrcholu moci a slávy Egypta → stavby gigantických pyramid
První přechodné období (2134 – 2040)
- rozpad ústřední moci → těžištěvývoje se přesouvá do regionů → regionální vládci převzali roli ústřední vlády (především zásobování + ochrana obyvatelstva)
2) Střední říše (2040 – 1640)
- tvrdá centralizační politika
- snaha zajistit bezpečnost v zemi a upevnit postavení Egypta vůči zahraničním protivníkům → stavba pevností v núbijské poušti
Druhé přechodné období (1640 – 1532)
- Egypt opět bez ústřední vlády
- sever pod nadvládou tzv. Hyksósů(vládci cizích zemí)
- jih pod nadvládou núbijských knížat
3)Nová říše (1550 – 1070)
- obnovena svrchovanost Egypta nad oblastmi Asie a Núbie
- bitva u Kadeše 1285 → 1270 podepsána mírová smlouva
- hospodářský rozkvět
- vrcholné umělecké výtvory → poklady z hrobky faraona Tutanchamóna (objevil ho archeolog Howard Carter – 1922)
- smělé myšlenkové experimenty → náboženská reforma Amenhotepa IV. (Achnaton) → zákaz mnohobožství a prosazování kultu jediného boha Atona
Třetí přechodné období (1070 – 712)
- nejdelší ze třech epoch decentralizované vlády v Egyptě
- Egypťané žijí znovu pod nadvládou regionálních vládců → někteří vládci byli cizinci, kteří se však poegyptštili → Egyptu vládly dynastie původu libyjského, núbijského, asyrského, perského
Mezopotámie
- řecký název území mezi řekami Eufratem a Tigridem → Meziříčí
- první písemné zmínky pocházejí z období kolem roku 3500 př. K.
- vytvořilo se několik mocenských center (tzv. městské státy) → Lagaš. Ur, Uruk, Kiš →tyto městské státy mezi sebou vedou neustálý boj o svrchovanost nad zemí
- k 1. sjednocení Mezopotámie dochází až za vlády Sargona I. Akkadského, který vytvořil akkadskou říši (2334 – 2200 př. K.) → upevnění centralismu, rozkvět umění… → kolem roku 2200 př. K. rozpad říše → rozptýlení vlády mezi regionální vládce
- nové sjednocení díky III. dynastii urských vladařů(2112 – 2004) → území menší než akkadská říše, zato konsolidovanější
Sargon I.
Babylonie
→1) Starobabylónská říše (2004 – 1595 př. K.)
- Chammurabi (1792 – 1750 př. K.) → nejslavnější panovník (Chammurabiho zákoník)
- územní expanze → starobabylónská říše končí díky vojenskému útoku chetitské říše (vládce Muršiliš I.) → poté se Babylónie na dlouhá staletí ponořila do historické tmy
Chammurapi
Chammurabiho zákoník(1.část)
-2) Středobabylónská říše (1475 – 1157 př. K)
- → od 15. století př. K. dochází k postupné obnově Babylónie díky dynastii Kassitů
- rozkvět kultury (Epos o Gilgamešovi, Babylónská theodicea)
- po roce 1000 př. K. babylónské království přežívá v tzv. úsporném režimu
- 3)Novobabylonská říše (626 – 539 př. K.)
- Nabukadnezar II. → velké urbanistické stavby, paláce, visuté zahrady Semiramidiny, babylonská věž…
- 586 př. K. vyvedení Židů z Jeruzaléma do babylónského zajetí
- 539 př. K. Babylonii dobyl Kýros II. → končí nezávislost Babylónie
Babylónská věž
Čína
- vstupuje do dějin psané historie v období dynastie Šan (1523 – 1027)
- putovní králové → objíždějí obce svých poddaných → za ochranu a poskytnuté služby je poddaní vyživovali
- králové → soudci, vojevůdci, kněží, věštci
Dynastie Čou (1122 – 221)
- období Jara a podzimu (722 – 481)
- období Válčících států(403 – 221)
- → období, která sužují obyvatelstvo a brání jakékoliv změně, které by vedly ke zklidnění a zlepšení poměrů
- Čínští myslitelé → reflexe běd → tři možná řešení
- 1. zástupci tzv. legistické školy → problém vyřeší vyhlášení závazného zákona (ů), který bude řešit všechny spory (písemná podoba) → všichni budou zákonu podřízeni
- 2. žáci mistra Konfucia → neustálá snaha vznešených, mocných a moudrých po dosažení lidskosti formou kultivované debatyKonfucius
- 3. přívrženci principu tao (učení mistra Lao- c) → volali po osvobození z tyranie společenských konvencí a zvyklostí
- → bratrovražedné boje ukončil První svrchovaný císař(Chin Š – chuang-ti) → vyřadil
všechny uchazeče o mocenskou hegemonii v Číně→ sjednotil Čínu
- založil novou dynastii → dynastie Čchin (221 – 207)
- rozdělil zemi na civilní provincie a vojenské správní okresky
- zástupcům dříve panujících urozených rodin vyčlenil k jejich obživězvláštní statky
- vydal nařízení zničit veškerou starší literaturu → semeništěpodvratných myšlenek → nařízení se důsledněne dodržovalo
- stavba Velké čínské zdi
- po smrti císaře vypuklo rolnické povstání
Dynastie Chan (206 př. K. – 220 po K.)
- rozšiřování vlivu do okolních oblastí → centrální Asie
- pokračování v centralizační politice dynastie + budování byrokratického aparátu dynastie Čchin
- vláda držela monopol na sůl, železo, ražbu mincí
- postupněse rozšiřovalo pozemkové vlastnictví místních magnátů → zkupovali půdu
zchudlých rolníků.
- hospodářský rozkvět → podněcuje zahraniční obchod a vojenskou expanzi
- po vyhasnutí dynastie se Čína rozpadá na několik dílčích státních celků, řízených opět regionálními vládci
Dynastie Suej (581 – 618 po K.)
- opětovné sjednocení Číny
- velké stavební projekty → stavba Velkého kanálu
- rozvoj instituce tzv. systém stejných polí → každý dospělí muž měl dostat přiděleno několik akrůpůdy
- státní sýpky → zabránění spekulace s obilím
- dynastie končí z důvodůpřecenění svých sil → nevydařené tažení do Koree → vyčerpání státních prostředků → ztráta trůnu
Dynastie Tchang (618 – 907 po K.)
- vytvořili šest ministerstev (personální záležitosti, finance, vojenství, rituály, tresty, veřejné práce) = Vnější dvůr
- Vnitřní dvůr = záležitosti císařské rodiny a dvora
- období hospodářského a kulturního rozkvětu
- vojenská expanze
Indie
- rozmanité a složité přírodní podmínky
- přírodní překážky (hory, džungle) → znesnadňovaly styky mezi národy
- první známou kulturou je kultura harappská
- oblast Pandžábu (soutok řek Indus a Raví)
- hlavní zdroj obživy → zemědělství (pšenice, ječmen, rýže, bavlna)
- umělecké předměty → šperky, pečetidla (harrapské písmo – dosud nerozluštěné)
- věnovali se též obchodu → styky s Mezopotámií
- lokality → Harrapa , Mohendžodaro
- důvod zániku → příchod indoevropských kmenů, přírodní pohroma (povodeň)
- stavba měst podle urbanistických plánů(ulice, vodovody, kanalizace
Harrapská kultura (3300 – 1300 př. K.)
- členění
→ Raněharappská (raná doba bronzová) (3300–2600 př. K)
→ Vrcholněharappská (střední doba bronzová) (2600–1900 př. K)
→ Pozdněharappská (pozdní doba bronzová) (1900–1300 př. K.)
Védské období (1200-600 př. K.)
- vpád indoevropských Árjů(vznešení) → boj s původními obyvateli (podrobení)
- obživa → pastevectví (skot)
- Indie přechází do doby železné → lepší nástroje → mýcení lesůpro získávání zemědělské půdy
- psali první písemné památky → védy (Rgvéd) + básně(Mahábhárata, Rámájana)
- existence otroctví
- náboženství → bráhmanismus
- společenská diferenciace → 4 kasty(varny)
- 1. Brahmáni – (kněží)
- 2. Kšátrijové – (vládci a vojáci)
- 3. Vajšijové – (svobodné obyvatelstvo)
- 4. Šúdrové – (otroci, pův. podrobené obyvatelstvo)
Období V. – IV. století př. K
- po období neustálých válek mezi jednotlivými státy se nejsilnější silou stal stát Magadhsko
- → buddhismus (Siddhárta Guayana)
- → pravdy - život je utrpení
- příčina utrpění spočívá v lidské touze
- zbavit se utrpení znamená překonat touhu
- k vysvobození z utrpění vede určitá cesta → vysvobození duše z koloběhu
převtělování → nirvána
- vpád Alexandra Makedonského do Indie po vyvrácení Perské říše (327 př. K)
Stát Maurjů(IV. – II. století př. K)
- do čela protimakedonského povstání se postavil Čandragupta → povstání úspěšné → založil stát Maurjů
-největší územní rozloha dosáhl stát za krále ašsky (273 – 237 př. K)
- rozvoj zemědělství, obchodu, řemesel
- důvody rozpadu → vnitřní příčiny a zahraniční vojenské nezdary
Stát Kušanůa Guptů( I. století př. K – IV. století po K.)
- král Kaniška (78 – 123 po. K.) → zakládá kláštery a chrámy a podporuje misionářskou činnost
- lučanská říše → mnoho národů → říše není pevná → po smrti Kanišky se rozpadá
- pol. IV. století vzniká stát Guptů → největší územní rozloha za krále Čandragupty II.
(380 – 414)
- důvod rozpadu říše → vpád Hunůze Střední Asie
Chetitská říše
- oblast centrální Anatólie
- jazyk chetitština → rozluštil v roce 1915 Bedřich Hrozný
- vlastní dějiny začínají v pol. 17. století př. K. → král Chattušiliš (1650 – 1620) založil město Chattušaš a opanoval oblast centrální Anatolie
- Muršiliš I. (1620 – 1590) vnuk krále Chattušiliše vyplenil v roce 1595 Babylón → po jeho smrti → dvorní intriky → vnitřní rozbroje v říši
- Tellipin (kolem roku 1525) → vytvořil správní řád a upevnil mezinárodní postavení říše → poté následuje 100 let temnoty
- 14. století př. K. král Šuppiluliulmaš se zmocnil tradičních držav v Sýrii a zlomil moc státu Mitanni
- král Muvatalliš bojoval s egyptským faraónem Ramsesem II. v bitvěu Kaděše v roce
1285 → v roce 1270 podepsali mírovou smlouvu a vymezili si sféry vlivu
- kolem roku 1200 mizí říše Chetitů z dějin → důvody nejasné (nájezd tzv. mořských národů, nedostatek vnitřní síly a soudržnosti)
Asýrie
- územní jádro → severní Mezopotámie
- centrum město Aššur
- vyspělá stavba měst (kanalizace, vodovody…)
- zemědělství, řemeslo, obchod
- v Ninive se nacházela královská knihovna (nechal ji postavit král Aššurbanipal) → velká sbírka hliněných klínopisných tabulek
- říše rozdělena na provincie → v čele stojí každé provincie stojí guvernér
- umění diplomacie → vládci využívali své ,,tajné služby“
- podpora ze strany Egypta a dynastie Kassitů(Babylónie)
- války → charakter soukromých podniků
- asyrská armáda velmi obávaná → složky vojska (pěchota, jízda, ženijní útvary)
- základní složky obyvatelstva → ( král, kněží, svobodné obyvatelstvo)
- od 15. století se Asýrie musí sklonit před státem Mitanni
- 14. století → období konsolidace poměrů → od 9. století postupná expanze → vrchol 8. –
7. století př. K.
- Rok 608 Asýrie mizí z mapy (podrobena Babylónií a Medií)