Evropa ve středověku (Franská říše,Byzanc, Svatá říše římská, Francie, Záp.evropa, Stoletá válka, Španělsko, Křížové výpravy)
25. 10. 2010
Dějiny středověké Evropy
410 → Gótové plení Řím → z vojenského hlediska žádné významné škody
→ z morálního hlediska → morální šok
→ limes romanus → ztrácí svoji funkci
476 → zánik západořímské říše
487 → Ostrogóti se vydávají do Itálie → ovládnou Itálii (král Theodorich)
562 → zaniká říše Ostrogótů → dobyl ji Justinián I.
Franská emancipace západu
- Frankové → název nejasný (krutý, divoký → dnes svobodný)
- pochází s oblasti kolem Severního moře → postup na jih
- zakladatel sjednoceného království = Chlodvík (481 – 511) → rozšíření území, přijal křest (politický akt)
- po smrti Chlodvíka → nárůst dynastických sporů → formální jednota, ale zastavena
expanze
- roste vliv šlechty → tzv. majordomů(Arnulfovci – Pipinovci)
- 687 → Pipin II. spojil říši a stanul v čele (podporuje misijní činnost)
- 732 → bitva u Poitiers → Frankové porážejí Araby (Karel Martel)
- 751 → sesazení posledního merovejského krále a zvolení Pipina III. (751 – 768) králem
- 754 – 756 → tažení proti Langobardům → poraženi
- po smrti Pipina III. říše rozdělena mezi jeho dva syny (Karel a Karloman) → vztahy nebyly ideální → po smrti Karlomana se vlády ujímá Karel (768 – 814)
- 774 → poráží Langobardi v bitvěu Pávie → zisk langobardské koruny
- 800 → Karel korunován v Říměna císaře
- karolínská renesance
- 843 → říše rozdělena verdunskou smlouvou na 3 části – západofranská říše (Francie)
– východofranská říše (Německo)
– Lotharingie (sev. Itálie, Burgundsko, Lotrinsko)
Evropský východ – Byzantská říše
- přečkala krizi bez větších útrap → příčiny:
- 1. více obyvatel než západořímská říše
- 2. zachována intenzivní řemeslná výroba
- 3. mnohem více kolónů → stát se snaží více lidí připoutat k půdě→ peníze
Justinián I. (527 – 565)
- rozkvět říše → územní expanze
- centralistický stát → neomezená moc panovníka
- daňová reforma → příliv peněz
- právní reforma → Corpus iuris civilis
- odstranění zbytkůpohanství → 529 → uzavřeny všechny pohanské školy ( i Akademiezaložena Platónem)
- césaropapismus (císařhlavou státu i církve)
Vývoj v 7. – 11. století v Byzantské říši
- období krize a úpadku → ztráta území → útoky Slovanů, Bulharůa Arabů
- vznik tzv. thémat = vojenské správní obvody → funkce obraná → vojákům byla
pronajímána půda za povinnost vojenské služby
- obrazoborecké hnutí (ikonoklasmus)
- misie → šíření křesťanství (Cyril a Metoděj)
Latinské císařství a zánik Byzance
- 1204 → 4. křížová výprava → dobytí a vyplenění Konstantinopole → vznik Latinského císařství (1204 – 1261)
- vláda byzantských feudálů(dynatoi)
- daněa naturální dávky platí poddaní (paroikové)
- zachován systém prónií = obdoba lenního systému
- Nikáia → jediné území, které si zachovalo nezávislost na Latinech → veden boj o
znovudobytí Byzance → 1261 → znovudobytí celého území Byzance (císař Michal VIII. Palaiologos) → dynastie Palaiologovců(1261 – 1453) → čelí vnějšímu nebezpečí (Bulharsko, Srbsko, Karel z Anjou) ale také vnitřnímu nebezpečí (povstání zelótů,dynastické rozpory)
- 1453 → Konstantinopol dobyta Turky → konec byzantské říše
Svatá říše římská
- východní část bývalé franské říše
- Karel III. Tlustý → naposled sjednotil franskou říši (885) → po jeho smrti opět rozpad
- Západ a východ v defenzívě→ nájezdy Vikingůa Arabů
Jindřich I. Ptáčník (919 – 936)
- zakladatel říše
- územní expanze → 929 → tažení proti Čechům (Václav musí platit tribut), 933 → poráží Maďary u Riadu
Ota I. (936 – 973)
- 955 → poráží Maďary v bitvěu Lechu
- 962 → korunován na císaře → název říše = ,,říše římská“
- založil tradici spojení východofransko – německé královské hodnosti a císařství →
myšlenka Otonského renovatia
- 967 → nechal korunovat svého syna císařem
- snaha navázat styky s Byzancí
- rozkvět kultury → ottónská renesance
Ota II. (973 – 983)
- pokračoval v politice svého otce
- počátek vlády ve znamení defenzívy (útoky Dánůa Čechů)
- válka se západofranským králem Lotharem III. o Lotrinsko → 980 mír
Ota III. (983 – 1002)
- snaha učinit z Říma opět centrum křesťanského světa → neúspěch
Jindřich II. (1002 – 1024)
- opustil myšlenku renovatia a zaměřil se na německé území
- jeho smrtí vymírá dynastie saských Otonů
Konrád II. (1024 – 1039)
- zakladatel sálské dynastie
- 1027 → korunován na císaře
- 1028 → válka s Polskem → zisk Lužice
- 1030 → válka s Uhry → bez úspěchu
Jindřich III. (1039 – 1056)
- podporuje snahy o církevní reformu (potíral sňatky kněží a prodej úřadů)
- synody v Sutri a Říměsesadily na jeho příkaz tři konkurující si papeže → volba Lva IX.
Jindřich IV. (1056 – 1106)
- boj o investituru = spor mezi papežstvím a evropskými králi o právo investitury
(dosazování) biskupů → silněse angažují němečtí králové
- spor o investituru = ústřední téma církevní reformy → spor o obsazení milánského
arcibiskupství
- papež ŘehořVII. × císařJindřich IV.
- 1075 → papež exkomunikoval Jindřicha IV.
- 1077 → kajícná pouťdo Canossy
- 1085 → Jindřich IV. (s pomocí Vratislava II.) dobyl Řím a sesadil Řehoře VII. → volba nového papeže Klementa III. → korunoval Jindřicha IV. císařem
- 1095 → vyhlášena 1. křížová výprava (papež Urban II.)
Jindřich V. (1106 – 1125)
- 1122 → Konkordát wormský → ukončen boj o investituru
- jeho smrtí vymírá sálská dynastie
Lothar III. (1125 – 1137)
- občanská válka mezi Welfy a Šlaufy
Konrád III. (1138 – 1152)
- Štauf → zakladatel štaufské dynastie → pokračuje boj s Welfy
- neúspěšná druhá křížová výprava
Fridrich I. Barbarossa (1152 – 1190)
- došlo k usmíření sporu mezi Šlaufy a Welfy → období stability
- 1155 → korunován na císaře
- po desetiletí válčil s italskými městy, která se vzpírala jeho moci (lombardská liga) → nakonec se hroutí štaufská správa v severní Itálii
- nechal kanonizovat Karla Velikého
- zemřel během křížové výpravy
Jindřich VI. (1190 – 1197)
- po náhlé smrti → Fridrich (syn Jindřicha VI.) ještěmalý → boj o trůn mezi Filipem
Švábským (Šlauf) a Otou IV. (Welf) → boje trvali deset let → stále větší převahu
získával Filip Švábský → roku 1208 zemřel a trůnu se zmocnil Ota IV. → musel
přenechat trůn Fridrichovi II. (syn Jindřicha VI.)
- Spor o trůn → mezník v německých dějinách → zabránil tomu, aby se postupně začalo omezovat postavení vysoké šlechty, zřizovat centrální úřady a prosazovat královskou politiku → došlo k posílení postavení říšské šlechty → němečtí králové proto nemohli budovat jednotný stát
Fridrich II. (1212 – 1250)
- 1220 → korunován císařem
- kulturní rozkvět
- jeho smrtí vymírá dynastie Šlauf → nastává období bezvládí (inter regnum) (1254 –
1273)
Francie
- západní část bývalé franské říše Karla Velikého
- Karel II. Holý (840 – 877) → královská moc oslabena → přiznáno dědičné držení lén
- nájezdy Normanů → přispívá k decentralizaci moci
- 987 → vymírá dynastie Karlovaců → nastupuje dynastie Kapetovců(Hugo Kapet)
- 10. – 12. století → reformní hnutí (clunyjské ) → snaha o samostatné postavení církve
- boj proti šlechtické anarchii v jižní Francii → projekt tzv. božího příměří → zákaz bojů v některých dnech a církevních svátcích → porušování → tresty → interdikt (zákaz výkonu církevních obřadův dané oblasti nebo pro danou osobu)
Západní Evropa v 12 . – 15. století
- rozhodující pro další vývoj → mocenské soupeření mezi Francií a Anglií → vrchol →stoletá válka (1337 – 1453)
- příčiny konfliktu → letité spory → 1066 → Vilém Dobyvatel se vylodil v Anglii a
zvítězil v bitvěu Hastingsu → stává se anglickým králem (zároveňleníkem
francouzského krále)
- Vilém zbavil půdy veškerou domácí anglosaskou šlechtu → přidělil ji normanské šlechtě
- dochází k vytváření centralizované monarchie → budování státní správy (v čele hrabství
šerifové) → administrativní , soudní a daňové záležitosti
- 1086 → Domesday Book (Knihy posledního soudu)→ zachycují údaje o rozloze zemědělské půdy, počtu dobytka a celkových příjmech jednotlivých hrabství
Jindřich II. Plantagenet (1154 – 1189)
- systém zavedený Vilémem Dobyvatelem dosáhl svého vrcholu → upevnění královské moci, omezil moc šlechty, zdokonalil státní správu
- oženil se s Eleonorou Akvitánskou → zisk velkého území ve Francii → anglické
državy ve Francii jsou mnohem větší než državy francouzské → tento stav ohrožuje
samotný základ francouzského státu
Richard Lví srdce (1189 – 1199)
- většinu času pobýval mimo Anglii → účastnil se třetí křížové výpravy (1189 – 1192)
- v nepřítomnosti vládne v Anglii jeho bratr Jan II. Bezzemek (
- po smrti Richarda → boje o trůn → situace využívá Filip II. August a získává většinu anglických držav ve Francii.
- snaha o zvrat nepříznivého vývoje → 1214 → bitva u Bouvines Jan Bezzemek poražen Filipem II. Augustem → převaha Francie v Evropě
- 1215 → vydána Magna Charta libertatum (Velká listina svobod) → práva politická (svobodná volba biskupůa opatů, dodržování zvykového práva…) a hospodářská (zavedeny jednotné míry, povolen přístup cizím obchodníkům)
- → vytvořena tzv. Velká rada (parlament) → shromáždění všech králových vazalů →kontrola královské vlády → pravomoci se postupněrozšiřují → pol. 13. století → získali přístup i zástupci nižší šlechty a měst → základy Dolní sněmovny → základna
anglického parlamentarismu
Stoletá válka ( 1337 – 1453)
- 1328 → umírá francouzský král Karel VI. → uchazeči o trůn (anglický král Eduard III. a Filip VI. z rodu Valois)
- 1. etapa války (1337 – 1360)
- → zřetelnou převahu má Anglie → 1346 → bitva u Kresčaku (Anglie vítězí) → 1360→ mír v Bretigny
- 2. etapa války (1360 – 1374)
- → převahu má Francie → Karel V. → provedl daňovou a vojenskou reformu
- 3. etapa války (1415 – 1453)
- → Francie oslabena vnitřními boji za vlády duševněnemocného Karla VI. (1380 – 1422)
- → válka obnovena → bitva u Azincourtu (1415) → Angličané vítězí → obsazení
Normandie
- 1422 → smlouva z Troyes → Jindřich VI. (syn Jindřicha V.) se má stát francouzským králem × odpor Karla VII. (syn Karla VI.) neuznal smlouvu
- 1429 → osvobozen Orleáns (Jana z Arku) → 1431 zajmuta a upálena Angličany
- → stala se symbolem francouzského vlastenectví → později prohlášena za svatou
- 1453 → bitva u Castillonu → Francie vítězí → Anglii zůstává pouze přístav Calais
Francie po Stoleté válce
- po skončení Stoleté války francouzská monarchie posílena → král získává moc nad
armádou a financemi → politické sjednocení Francie → převládá francouzský jazyk nad místními nářečími → vznik novodobého národa
Anglie po Stoleté válce
- → vnitřní krize v důsledku porážky a bojůo trůn → válka růží (1455 – 1485) →
Yorkové × Lancasterové
- 1485 → bitva u Bosworthu → vítězí Jindřich VII. → nová dynastie Tudorovci →
stabilizace, hospodářský rozkvět, vznik novodobého anglického národa → jazyk
angličtina
Španělsko
- 711 → zaniká vizigótská říše → poloostrov pod arabskou kontrolou
- 10. století vznik Córdobského chalífátu (náboženská tolerance)
- reconquista = boj za znovudobytí poloostrova křesťany
- centra reconquisty → drobné státečky v severní části poloostrova → postupné slučování → (západ – Portugalsko, střed – Kastílie, východ – Aragonie)
- 1085 → dobytí Toleda
- trvalí účastníci bojů= svobodní rolníci, obyvatelé měst a drobná šlechta = hidalgové
- Rodrigo Díaz de Vívar (Cid) → hrdina španělského rytířského eposu Píseňo mém
Cidovi → španělský národní hrdina
- 1212 → bitva u Las Navas de Tolosa → dobyt celý poloostrov s výjimkou Granady
- 1492 → dobyta Granada → konec reconquisty → začátek conquisty → dobývání
Ameriky (Kryštof Kolumbus)
- 1469 → personální unie (sňatek Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského) →jednotná národní monarchie
Křížové výpravy
→ vojenská tažení evropských panovníkůa šlechty do pohanských oblastí nebo proti
muslimům či kacířům
→ důvody (náboženské, mocenské, kořistnické)
→ symbolické označení → červený kříž = křižáci
Výpravy
- celkem 8 křížových výprav
1. křížová výprava (1096 – 1099)
- 1099 dobyt Jeruzalém → vznik křižáckých států(Edessa, Tripolis, Antiochea)
2. křížová výprava (1147 – 1149)
- účastnil se francouzský král Ludvík VII. a německý císařKonrád III. → snaha rozšířit křižácká území → neúspěch
- 1187 bitva u Hattínu → Saladin dobyl Jeruzalém
3. křížová výprava (1189 – 1192)
- pokus znovudobýt Jeruzalém → částečný úspěch (dobyt Kypr)
- účastnili se Fridrich I. Barbarossa, Richard Lví srdce, Filip II. August
4. křížová výprava (1202 – 1204)
- dobyt Cařihrad → vznik Latinského císařství
5. křížová výprava (1216 – 1221)
6. křížová výprava (1228 – 1229)
- vedl císař Fridrich II. → získán Jeruzalém smlouvou (pouze do roku 1244)
7. a 8. křížová výprava (1248 – 1254, 1270)
→ 1291 dobyta poslední křižácká pevnost Akkon → postupný zánik křesťanského panství v Palestině
Důsledky
- kulturní obohacení
- nové plodiny (pomeranče, citróny, broskve…)
- růst životních potřeb → přepych (klenoty, kožešiny, šachy…)
- rozšíření peněžních vztahů
- vznik rytířských řádů(johanité, templáři, řád německých rytířů)
- vzrůst moci a bohatství církve