Německo ve středověku (do 15.st.)
Německá říše
- východní část bývalé franské říše
- Karel III. Tlustý (syn Ludvíka Němce)→ naposled sjednotil franskou říši (885) → po jeho smrti opět rozpad
- od 10. století můžeme hovořit o Německé říši
- Západ a východ v defenzívě→ nájezdy Vikingů a Arabů
Jindřich I. Ptáčník (919 – 936)
- zakladatel říše
- územní expanze → 929 → tažení proti Čechům (Václav musí platit tribut), 933 → poráží Maďary u Riadu
Ota I. (936 – 973)
- 955 → poráží Maďary v bitvě u Lechu
- 962 → korunován na císaře → název říše = ,,říše římská“ → renovatio imperii
- založil tradici spojení východofransko – německé královské hodnosti a císařství → myšlenka Otonského renovatia
- 967 → nechal korunovat svého syna císařem
- snaha navázat styky s Byzancí
- rozkvět kultury → ottónská renesance
Ota II. (973 – 983)
.jpg/220px-Otto_II._(HRR).jpg)
- pokračoval v politice svého otce
- počátek vlády ve znamení defenzívy (útoky Dánů a Čechů)
- válka se západofranským králem Lotharem III. o Lotrinsko → 980 mír
Ota III. (983 – 1002)
- snaha učinit z Říma opět centrum křesťanského světa → neúspěch
Jindřich II. (1002 – 1024)
- opustil myšlenku renovatia a zaměřil se na německé území
- jeho smrtí vymírá dynastie saských Otonů
Konrád II. (1024 – 1039)
- zakladatel sálské dynastie
- 1027 → korunován na císaře
- 1028 → válka s Polskem → zisk Lužice
- 1030 → válka s Uhry → bez úspěchu
Jindřich III. (1039 – 1056)
- podporuje snahy o církevní reformu (potíral sňatky kněží a prodej úřadů)
- synody v Sutri a Římě sesadily na jeho příkaz tři konkurující si papeže → volba Lva IX.
Jindřich IV. (1056 – 1106)
- boj o investituru = spor mezi papežstvím a evropskými králi o právo investitury (dosazování) biskupů → silně se angažují němečtí králové
- spor o investituru = ústřední téma církevní reformy → spor o obsazení milánského arcibiskupství
- papež Řehoř VII. × císař Jindřich IV.
- 1075 → papež exkomunikoval Jindřicha IV.
- 1077 → kajícná pouť do Canossy
- 1085 → Jindřich IV. (s pomocí Vratislava II.) dobyl Řím a sesadil Řehoře VII. → volba nového papeže Klementa III. → korunoval Jindřicha IV. císařem
- 1095 → vyhlášena 1. křížová výprava (papež Urban II.) → ozbrojené poutě
podniknuty za účelem osvobození posvátných míst křesťanstva (především v Palestině)
Urban II.- → vyvolaly první velké židovské pogromy středověku
- vyhlásil institut zemského míru (landfrít)
Jindřich V. (1106 – 1125)
- 1122 → Konkordát wormský → ukončen boj o investituru
- jeho smrtí vymírá sálská dynastie
Lothar III. (1125 – 1137)
- občanská válka mezi Welfy a Šlaufy
Konrád III. (1138 – 1152)
- Štauf → zakladatel štaufské dynastie → pokračuje boj s Welfy
- neúspěšná druhá křížová výprava (1147 – 1149) → (iniciátor Bernard z Claivaux)
Fridrich I. Barbarossa (1152 – 1190)
- došlo k usmíření sporu mezi Šlaufy a Welfy → období stability (kronikář Ota z Freisingu)
- 1155 → korunován na císaře
- po desetiletí válčil s italskými městy, která se vzpírala jeho moci (1167 → vznik lombardské ligy pod vedením Milána) → nakonec se hroutí štaufská správa v severní Itálii
- nechal kanonizovat Karla Velikého
- zemřel během třetí křížové výpravy (1189 – 1192)
Jindřich VI. (1190 – 1197)
- po náhlé smrti → Fridrich (syn Jindřicha VI.) ještě malý → boj o trůn mezi Filipem Švábským (Šlauf) a Otou IV. (Welf) → boje trvali deset let → stále větší převahu získával Filip Švábský → roku 1208 zemřel a trůnu se zmocnil Ota IV. → musel přenechat trůn Fridrichovi II. (syn Jindřicha VI.)
- Spor o trůn (1198)→ mezník v německých dějinách → zabránil tomu, aby se postupně začalo omezovat postavení vysoké šlechty, zřizovat centrální úřady a prosazovat královskou politiku → došlo k posílení postavení říšské šlechty → němečtí králové protonemohli budovat jednotný stát tak jako králové francouzští a angličtí
Fridrich II. (1212 – 1250)
- 1220 → korunován císařem
- kulturní rozkvět
Konrád IV. ( 1250 – 1254)
- jeho smrtí vymírá dynastie Šlauf → nastává období bezvládí (inter regnum)
(1254 –1273)
Pozdní středověk – od interregna do počátku novověku (1254 – 1517)
- Interregnum ═ období od zániku Štaufské dynastie (1254) – až po volbu Rudolfa Habsburského (1273)
- 1273 → volba Rudolfa Habsburského (1273 – 1291) německým králem (spor s Přemyslem Otakarem II.)
- 1278 → Otakar poražen na Moravském poli u Suchých Krut
Švýcarské spříseženstvo
Přemysl Otakar II.- 1291 → založen spolek tří obcí (Uri, Schwyz, Unterwalden → později Oberwalden)
- konflikty s Habsburky (legenda o Vilémovi Tellovi)
- postupně se přistupují další města (Lutzer, Curich, Bern…)
- 15. století → Švýcaři vystupují ze svazku Svaté říše římské → právně potvrzeno až vestfálským mírem v roce 1648
Adolf Nasavský (1292 – 1298)
Albrecht I. (1298 – 1308)
Jindřich VII. (1308 – 1313)
Ludvík Bavor (1314 – 1347)
- spor s Fridrichem Sličným (Habsburk) o královský trůn
- 1322 → bitva u Mühldorfu → Ludvík zvítězil
Karel IV. (1346 – 1378)
Hanza
- zájmové sdružení západo a dolno německých dálkových obchodníků, kteří od pol. 12. až do 14. století ovládají oblasti Severního a Baltického moře
- města → (Lübeck, Riga, Rostock, Wismar…)
Velký mor
- největší katastrofa, která lidstvo v Evropě potkala
- nákaza zavlečená z Asie se v letech 1347 – 1351 rozšířila po celé Evropě
- krysí nemoc způsobena bakteriemi a přenášena blechami na člověka
Žebravé řády
- vznik ve 13. století
- dominikáni, františkáni
- působí ve městech
- zřekly se majetku a stálých příjmů → živí se žebrotou
Kacíři
- všichni věřící, kteří se odchylovali od závazně formulovaných zásad víry a vytvářeli vlastní učení
- 1231 → papež Řehoř IX. nařídil systematické vyhledávání a odsuzování kacířů → nově vytvořené právní řízení (tzv. inkvizice)
Univerzity
- 12. století → vznik prvních univerzit (Bologna, Paříž, Palermo)
- 1348 → univerzita v Praze
- 1365 → univerzita ve Vídni
- 1386 → univerzita v Heidelbergu
Západní schizma
- 1378 → volba dvou papežů (Urban VI. × Klement VII.)
- 1409 → koncil v Pise → snaha vyřešit schizma → neúspěch
- 1414 – 1418 → zasedal Kostnický koncil
- → hlavní otázky → obnovení jednoty církve, vnitřní reforma církve, polemika s Janem Husem
- 6. 7. 1415 → Hus upálen
- 1417 → zvolen nový papež Martin V.
