Středověk (obecně, Slované, Sámova říše, Velká Morava, Přemyslovci)
Středověk
Charakteristika
- vznik středověkých států
- šíření křesťanství → základ evropské civilizace a kultury
- feudální systém
- posun centra dějin z oblasti Středomoří do západní a střední Evropy
- zemědělský charakter společnosti
- hierarchické uspořádání společnosti → učení o trojím lidu
Přínos středověku
→ lomený oblouk, rozšíření vodních mlýnů, směnky a úvěry (Itálie), rozšířen pluh, založena
sídlištní síť → vzniká urbární společnost
Středověk → názvosloví z italské renesance → navazuje osvícenství a humanismus
→ poukazuje na negativní stránky středověku (Darkage)
→ romantismus → idealistické napravení středověku
Periodizace (ve světě)
- raný (5. – 11. století)
- vrcholný (11. – 14. století)
- pozdní (15. – 16. století)
Periodizace (český středověk)
- raný (10. – 12. století)
- vrcholný (13. – 14. století)
- pozdní (15. – 16. století)
Prostor a čas
- menší mobilita
- kontakt → trh, kostel
- panovník → objíždí hrady
- šlechta → navštěvuje dvůr, válečné výpravy
- kupci → obchodní centra
- přenos informací → zdlouhavý, informační centra = trhy
Čas → rolník (cyklický čas)
→ církev (pracovní dny × volné dny)
→ dvorský čas
Pravlast Slovanů
- oblast Ukrajiny
- 5. století → přicházejí na naše území
Sámova říše (623 – 658)
- kronikář Fredegar
- kmenový svaz
- jádro na území jižní Moravy
- stavba opevněných hradišť → centra obrany
- 624 – Slované se zbavují Avarů → v čele stojí francký kupec Sámo
- 631 – bitva u Wogastisburgu (Sámo×Dagobert) → Sámo zvítězil
- → lokalizace Wogastisburgu dodnes neznámá (nápř. Úhošť, Rubín u Podbořan…)
- po smrti Sáma se říše rozpadá → 150 let nemáme žádné písemné prameny
Velká Morava (833 – 906) a Cyrilometodějská misie
- počátek 9. století se vývoj posouvá na Moravu (Velká Morava)
- název území dal Konstatantinos Porfyrogennetos
- první útvar na našem území → raná forma státu
- centrum → dolní tok řeky Moravy
- základem říše 2 knížectví → moravské (Mojmírovi), nitranské (kníže Pribina)
- 30. léta 9. století Mojmír dobyl Nitransko (kníže Pribina)
Mojmír I. (830 – 846)
- připojuje k MoravěNitransko (833)
- udržuje mírové vztahy s Franky → uznal jejich svrchovanost
Rostislav (846 – 870)
- snaha o nezávislou politiku
- politická nezávislost → stavba obraných hradišť
- církevní nezávislost → vytváří nezávislou církevní organizaci
- poselství k byzantskému císaři Michaelovi III. → žádost o vyslání křesťanské misie
- 863 → příchod Cyrila a Metoděje na území Velké Moravy → vytvářejí církevně
slovanský jazyk a písmo (hlaholice), výchova kněží, překlady bohoslužebních knih
Svatopluk (870 – 894)
- maximální rozmach říše (podmaněny Čechy, Panonie, Slovensko, Krakovsko, Lužice)
- střety s Franky → 874 podepsán mír ve Forchheimu → Svatopluk se zavázal odvádět
tribut a složil slib věrnosti
- podporuje knížete Bořivoje v boji o hegemonii v Čechách
- příklon k latinské liturgii × Metoděj → 855 vyhání žáky Metoděje ze země
Mojmír II. (894 – 906/7)
- 907 → bitva u Bratislavy → Maďaři plení Velkou Moravu
- zanikla vládnoucí dynastie a rozpadla se církevní organizace
- rozpad Velkomoravské říše
Lokality Velké Moravy
- Mikulčice
- Pohansko
- Znojmo
- Olomouc
Kultura Velké Moravy (literatura)
- Proglas
- Panonské legendy
- Zákon sudnyj judem
- Nomokánon
- Kyjevské listy
Mojmír II.
Cyril a Metoděj
SvatoplukPřemyslovské Čechy
Bořivoj I. (870 – 888/9)
- 1. historicky doložený příslušník Přemyslovců
- správce území Čech v období vlády Svatopluka
- 883 → přijal spolu s manželkou Ludmilou křest na Velké Moravě
- dochází k budování jednotného českého státu (centrem se od konce 9. století stává Praha)
Spytihněv (894 – 915)
- české kmeny se odtrhly od Velké Moravy
- nechal postavit kostel na hraděBudči (zasvěcen sv. Petru)
Vratislav I. (915 – 921)
- položeny základy k vlastní správězemě
- založil kostel sv. Jiří
- synové (Václav a Boleslav)
- manželka (Drahomíra)
- matka (Ludmila)
- 15. 9. 921 → zavražděna Ludmila → 925 pohřbena v kostele sv. Víta
Václav (922/5 – 935)
- platil tzv. daňz míru Jindřichu Ptáčníkovi
- 28. 9. 935 → zavražděn ve Staré Boleslavi
- důvody vraždy → rozdílné názory na německou politiku → spor o koncepci českého
státu
- → náboženské důvody
- → mocenské důvody
- → (Dušan Třeštík → vražda → náhoda)
- později se stal symbolem české státnosti
Boleslav I. (935 – 972)
- vedl dlouhodobý spor s Otou I. → 950 konec války → Boleslav uznal svrchovanost Oty
I.
- 955 → bitva na Lechu → Boleslav a Ota I. Poráží Maďary
- rozšíření území (území Moravy, Slezska, západního Slovenska…) → dobytá území
vykořisťuje
- šíření křesťanství
- Praha = hospodářské centrum střední Evropy (Ibrahím ibn Jákúb)
- základ centralizovaného českého státu → v okolí Čech se staví přemyslovské hrady =
opora přemyslovské moci
- hospodářství málo rozvinuté → nestačilo na vydržování velké družiny a vojska
- osídlení řídké a roztříštěné → 13. století koncentrace osídlení
Boleslav II. (972 – 999)
- dokončení sjednocování země
- založen první klášter u sv. Jiří na Pražském hradě(benediktýnky) → abatyše Mlada
(sestra Boleslava II.)
- 973 → založeno biskupství v Praze
- 995 → vyvražděni Slavníkovci →přežili pouze (Soběslav, Vojtěch, Radim)
- 982 → Vojtěch se stává 2. pražským biskupem → zemřel na misii u Prusů(997) →
později prohlášen za svatého
Boleslav III. (999 – 1002/ leden – únor 1003)
- 90. léta 10. století → období krize českého státu:
- ztráta území
- intenzivní útoky z vnějšku
- dynastická krize
- byl krutý → vyhnal své bratry (Jaromíra a Oldřicha)
- velmožové Boleslava vyhnali
Vladivoj (1002 – 1003)
- opilec
- přijal v ŘezněČechy v léno od Jindřicha II. (dobrovolně)
- 1003 → epizodní vláda Boleslava III. (vládl několik měsíců) → vyvraždění Vršovců →
opět vypuzen
- Čechy ovládl Boleslav Chrabrý → odpor Jindřicha II.
Jaromír (1004 – 1012)
- s pomocí Jindřicha II. Vypudil Poláky z Čech
- převzal od Jindřicha II. Čechy v léno
Oldřich (1012 – 1033)
- 1019 → dobyl na Polácích Moravu (později předal správu Moravy svému synovi
Břetislavovi)
- 1030 → založen Sázavský klášter (sv. Prokop → slovanská liturgie, legenda o svatém
Prokopovi)
- český stát již nemůže stát výbojích → změna hospodářství → maximální hospodářské
využití Čech a Moravy
- hradská soustava se zahušťuje → páteřadministrativní správy
Břetislav I. (1034 – 1055)
- stabilita a rozkvět přemyslovských Čech → základem správy se stávají knížecí hrady
- 1039 → tažení do Polska → dobyl Hnězdno → odnesl ostatky sv. Vojtěcha do Prahy
- vyhlásil tzv. Břetislavova dekreta → dodržování křesťanských zásad
- 1040 → střet s Jindřichem III. v bitvěu Domažlic → Břetislav vítězí → následující rok je
poražen a skládá lenní slib.
- Seniorátní řád → českým knížetem se měl stát vždy nejstarší z rodu Přemyslovců →
snaha zabránit dynastickým krizím
- mladší synové získávali tzv. úděly (Olomoucko, Brněnsko, Znojemsko)
Spytihněv II. (1055 – 1061)
Vratislav II. (1061 – 1092)
- 1063 → vznik biskupství na Moravě(Olomouc)
- 1085 → získává titul krále od Jindřicha IV. za pomoc v boji o investituru (titul pouze pro
jeho osobu)
- byl zbaven povinnosti poplatkůvůči německému králi
- povinnost účastnit se válečných výprav
- účastnit se slavnostních aktů
- 1085 → Kodex vyšehradský (soubor náboženských textů)
Konrád I. Brněnský (1092)
- vládl pouze 8 měsíců
Břetislav II. (1092 – 1100)
- 1097 → vyhnal benediktínské mnichy ze Sázavského kláštera
- represe proti rodu Vršovců
- zavražděn ve Zbečně
Bořivoj II. (1101 – 1107 / 1117 - 1120)
Svatopluk II. (1107 – 1109)
- 1108 → nechal vyvraždit Vršovce
Vladislav I. (1109 – 1117 / 1120 – 1125)
Soběslav I. (1125 – 1140)
- 1126 → bitva u Chlumce proti římskému králi Lotharovi III. → nebyla významná
rozsahem, ale projevy národního vědomí české aristokracie → Soběslav vítězí
- důvod sporu → přemyslovský spor o vládu v zemi
-postavena rotunda sv. Jiří na Řípu
Vladislav II. (1140 – 1172)
- 1158 → získává královskou korunu od Fridricha I. Barbarossy pouze pro svou osobu za
pomoc při tažení proti Milánu
- snaha o prosazení primogenitury → neúspěch
Bedřich (1172 – 1173 / 1178 – 1189)
- Fridrich I. Barbarossa ho neuznal
Soběslav II. (1173 – 1178)
- nezískal podporu šlechty ani nižších bojovníků(přídomek selský král)
Konrád II. Ota (1189 – 1191)
- 1189 → Statuta Konráda Oty → řeší poměry v soudnictví
- → upevňuje princip svobodného vlastnictví pozemků
Jindřich Břetislav (1193 – 1197)
Přemysl Otakar I. (1197 – 1230)
- konec 12. století → končí období dynastických rozporů
- uplatnění principu primogenitury (nástupnictví nejstaršího syna)
- 1198 → zisk královské hodnosti pro Čechy
- 1212 → Zlatá bula sicilská → potvrzení výsad českých králů → čestný poměr k Říši
- 1222 → konkordát → uznání základních požadavkůpro samostatné postavení české
církve ( právo kanonické volby a respektování právních a hospodářských imunit)
- kolonizace pohraničí
- ražba nové mince → brakteáty
Václav I. (1230 – 1253)
- 1241 → odrazil vpád Mongolůdo střední Evropy
- sestra Václava I. → Anežka (Česká) → uvedla do Čech františkány, klarisky
- → založila řád křižovníkůs červenou hvězdou
- rozkvět rytířské kultury
Přemysl Otakar II. (1253 – 1278)
- král železný a zlatý
- 1260 → bitva u Kressenbrunnu → Přemysl poráží krále Bélu IV.
- územní expanze českého státu
- zakládal královská města (Písek, Domažlice…)
- spor s Rudolfem Habsburským o hodnost panovníka Svaté říše římské → 1278 → bitva
na Moravském poli → Přemysl Otakar II. zabit
Václav II. (1278/83 – 1305)
- v období nezletilosti → v Čechách nejistota → boj jednotlivých šlechtických rodůo
opatrovnictví nad Václavem
- 1300 → zisk polské koruny
- 1300 → horní zákoník a mincovní reforma (groš)
- 1301 → zisk uherské koruny pro svého syna Václava III.
Václav III. (1305 – 1306)
- 1306 → zavražděn v Olomouci → vymírá rod Přemyslovců po meči
- nastává období bojů o český trůn
